ZAPřežít Vietnam 2024
aneb čtyři pupíci na cestách
text Pavel Šešulka
Čtyři pupíci ve Vietnamu 1
Jen dva dny nás dělí od návštěvy nejnebezpečnějšího místa na světě. Jak jinak nahlížet na zemi, potažmo její lid, který jako jediný na světě dokázal, byť jen na omezený čas, uvěznit Chucka Norise?
Chci Vám tuto cestu přiblížit v krátkých reportážích a doplnit ji i fotografiemi,pokud teda budete oba dva chtít.
V pátek vyjíždíme z Brna vlakem do Prahy, už to je v našem složení dost nebezpečné.
Jediné,čeho se nebojím je jazyková bariéra. Zatím všichni Vietnamci, které jsem potkal, uměli alespoň trošku cecky. Takže cajk...
Teď už jen zabalit 30 krabiček léků na průjem, dvoje trenky a můžeme vyrazit...
P.S. Ano, láhev slivovice v batohu chybět nebude!
Čtyři pupíci ve Vietnamu 2
Cesta začala přesně ve stylu spolehni se na kamaráda a nepřežiješ. Na můj dotaz, v kolik nám jede vlak,jsem dostal od Pepči ujištění, že v 8:56. Přizpůsobil jsem tomu odjezd z domu. Na zastávce Pepča posunul odjezd na 8:39. Což mi lehce nesedělo s příjezdem na nádraží...
Nakonec díky 10 minutovému zpoždění vše klaplo.
Život si pak zachránil tričkem! Je to kluk šikovná...ukradne jakékoliv logo
Dan kouří všude ve vlaku,kde je aspoň trošku průvan. Pijeme echt hnusný rakouský pivo a děláme si hlasitou srandu z Vietnamců.
Po chvíli zjistíme, že před námi sedí žlutá slečna a vůbec se nebaví...
Nezačali jsme úplně nejlíp,ale časem to vypilujeme....
Čtyři pupíci 3
Tak už jsme tam! Let trval cca 5 minut.
Čtyři pupíci ve Vietnamu 4
Přílet do Hanoje
Do hajzlu kdo vymyslel výlet do takový prdele? Je tu horko, že by člověk začal šustit v záhybech, nebýt stoprocentní vlhkosti, která tě neustále lubrikuje... Z letiště nás vezl chlápek z hotelu a osolil klimošku na -72°C. Všichni jsme si poškodili trička bradavkami. Pán jel pruh nepruh, bez blinkrů, přes tři pruhy, mezi motorky a podobně. Když prostě spěcháš tak trošku zatroubíš...Vykopnul nás u hotelu, který má tak 6 m na šířku, ale za to 12 pater
Po ubytku, spím na pokoji s Pepou,jsme vyrazili na skromnou večeři. Byla famózní. Však vidíte na fotkách. Zvažujeme unést kuchaře do ČR.
Několik zdejších piv nám zvedlo chuť zase po náročném letu žít ...a dělat bordel...
Večer začíná ve střešním bazénu, kde si svými pupíky hbitě vyrábíme vlnolam.
Jen co dopíšu reportáž, vyrazíme ještě do města hledat hadí kořalku
Pokud se zítra neozveme, našli jsme.
Čtyři rozežraný pupci ve Vietnamu 5
Po této dovolené sežeru skoro všechno. Tady tě to s úsměvem a ochotou naučí.
Dnes jsme nachodili mraky kiláků po muzeích a památkách. Dokonce jsme viděli V.I.LÉ-NINA. Jako fakt mu to jméno dojebali. Nechci ani tušit,jak by napsali to moje...
Zastávka na první jídlo byla, jak to jen říct...poučná. Že kuřátko má černou barvu,je sice divné,ale člověk si zvykne. Ovšem pocit,že tě jídlo pozoruje je trošku svazující.
Vzhledem k chystanému svátku vypráskání francouzů před 70 lety jsou všude vlajky se srpem a kladivem,hvězdou.
I kytky jsou komančský...
Jinak pařba ve Vegas byla slabý odvar oproti zdejší uličce lásky. Teda lásky k chlastu, takže doma si zase sedněte,mrkněte na Ulici a my se v pořádku vrátíme....
Čtyři pupíci ve Vietnamu 6
Je tady teplo. Podělaný teplo. Horko jak v peci do které ďábel pouští páru. A ty si jak osel narveš do šnečí polévky porci chilli pasty,takže ti místo krůpějí potu chčije z rypáku jak když střihoruký Edvard pohladí nafukovací bazén.
Viděli jsme architekturu stvořenou k radosti vůdce Ho-Chi-Minha a pracujícího lidu. Když nepracuješ nesmíš mít radost, z ničeho.
Teď sedíme jak vogoši v Brně na roli (čti nádraží) u kolejí a čekáme na vlak,který ti při neopatrnosti ujede nohy. Je to tady velká zábava. Sedneš si na dětskou židli,dáš si pivo a čekáš...
P.S. To zubatý je Fík
Čtyři pupíci ve Vietnamu 7
Dnešek byl cestovatelsky náročný. 6 hodin v pidibusu byla zkouška pro kosti i prostatu. Řidič byl nebojsa, předjížděl v zatáčkách náklaďáky a přišlo nám,že nic nevidí. Fakt neviděl...ale nakonec dojel.
Hned po příjezdu byl plán lehce vycházkový. Takový kopce bych zakázal! Nebo nechal odstřelit alespoň do poloviny a pak zakázal.
Po vychajdě následovala večeře. Sežrali jsme celou kačenu a ještě bůček a klobásu. Prostě prasata. Hlavu to zase mělo. Kachna natolik lpěla na životě,že se jí nechtělo od kosti,ale bylo to moc dobrý. Skoro jak pes
Celý to stálo i se čtyřmi pivky 380 Kč.
P.S. Takto jak jsem se dnes potil nepamatuju...asi litr za minutu. Podoben křížale se chystáme na školení jízdy na skůtru. Kolama kamkoliv, jen ne pod náklaďák!
Čtyři pupíci ve Vietnamu 8
Dnešek byl ve znamení smůly,teda pro některé, já jsem v poho.
Zkouška mopedů před jízdou, instruktorka Zuzka nás důkladně připravila na zákeřný provoz. Vzápětí ji sestřelil místní playboy na mopedu,když se vyřítil v protisměru krytý autobusem. Zuzka se lehce proletěla, odpružila dopad a skoro nic se jí nestalo.
Já jsem lehce srazil jednoho vietnamce,který mi zkřížil cestu. Padl jak podťatej, já v pohodě. Rychlá omluva v češtině zachránila situaci a jel jsem dál.
V místě stálé, policejní kontroly vyjel Zdenda jako první. Stotřiceticentimettový polliš mu skočil do cesty. Zdenda,kaskadér od přirození zabral za brzdu,bohužel i plyn. Předvedl luxusní skluz a vysloužil si soucit zasahujícího orgánu.
Pak bylo super ježdění po horách,nádherné scenérie. Jenže není obloha bez mráčku.
Rozděleni na dvě skupiny jsme místním policejním orgánům zaplatili 11 500 000.
Jeden nadejchal, Zdendovi neuznali řidičák,v druhé grupě taky řidičák...
Aspoň,že nám v resortu u bazénu prší.
Čtyři pupíci ve Vietnamu 9
Jak jsem již zmínil, dnes trošku sprchlo. Žádná tragédie, ale na motorkách byla kosa. Vietnam je země úžasných lidí,kteří pomohou nuznému v tíživé situaci.
Důkazem byl dnes stánkař, který Danovi přivolal pomoc k píchlé gumě.
Nikdo z nás netušil, že jsou tady evropské standardy naprostou samozřejmostí. Z vesnice hluboko v údolí přijel žlutý anděl a za 150 000 Dongů opravil,co bylo třeba.
Jako dýško dostal jeden dolar. Byl tak v šoku! I jeho rodina, která se přijela podívat na tátu,který dostal po měsíci práci vysoko v horách, byla v šoku. I flotila čumilů byla v šoku. Šofér náklaďáku, který jel tak pomalu,že kdyby ještě trošku zpomalil, tak by couval, co myslíte? No jistě, byl též v šoku. Dokonce ti movitější si svými smartfouny dolar fotili!
Skupinu jsme asi za hoďku dojeli a pokračovali dál. Výhledy nádherné, jídlo boží a zábava ve formě ochočených potkanků lezoucích ze zdi kuchyně k popukání.
Spíme kousek od čínské hranice. Ploty,ostnaté dráty a strážní věže, zaminované stráně údolí...
Do prdele proč? Obojím směrem jsou komouší, neutečeš!
