Letos je tomu přesně třicet let, kdy v roce 1990 nově vznikající Klub vojenské historie ve Znojmě za teoretické i organizátorské a můžeme říci přímo řídící podpory Československé společnosti vojenské historie v Brně poprvé zorganizovala v poněkud minimalistické podobě vzpomínkovou akci na bitvu u Znojma v roce 1809. Akce se potom rok co rok rozvíjela do větších forem i za účasti zahraničních účastníků a přelévala se ze znojemských náměstí do katastrů obcí Dobšice, Suchohrdly, Oblekovice, Nesachleby, Nový Šaldorf, Jevišovice – vše díky starostům a zastupitelům těchto obcí (některá místa jsou městskými částmi). Možná i díky jakési řevnivosti, typické pro českou a moravskou kotlinu, se někdy jednotlivé akce dokonce překrývaly.
Aby bylo řečeno vše, tradici vzpomínkových akcí na rok 1809 na Znojemsku už ve druhé polovině třicátých let dvacátého století založila skupina intelektuálů a členů několika napoleonkých společností ze Slavkovska (Slavkov u Brna), kteří měli již své bohaté zkušenosti a více než určitou podporu státních orgánů. V době blížící se mnichovské krizi tito lidé zorganizovali ve Znojmě a okolí pochod několika desítek vojáků ve francouzských, napoleonských uniformách a na rok 1939 připravovali vzpomínkovou akci k 130. jubileu bitvy. Připravovali… Jednalo se samozřejmě i o veřejnou proklamaci spojenectví s Francií a deklarování toho, že versailleský systém stále platí. Jenže 9. listopadu 1938 už hořela ve Znojmě synagoga a nejbližší česká měšťanská škola byla od Znojma vzdálena přiblížně 10 km na sever.
Ale je rok 2020 a desítky příznivců vojenské historie z celé republiky (a snad i ze zahraničí) jsou – a použiji to slovo, které je od nich nyní slyšet tak často – přímo natěšení – že se ve svých historických uniformách, s funkčními replikami zbraní a někteří i se svými čtyřnohými, ušlechtilými přáteli s bujnou hřívou – budou moci zúčastnit rekonstrukce bitvy u Znoma, respektive u Dobšic a dalšího dne rekonstrukce bitvy u Suchohrdel.
Vrátit se do parného léta roku 1809.
O co u Znojma v roce 1809 šlo?
Jednalo se bitvu – bigotní vojenský odborník by řekl, že o větší srážku armád – mezi francouzskou armádou císaře Napoleona včetně bavorských a jiných spojenců z Rýnského spolku a armádou rakouského císaře Františka I., krále českého, apoštolského krále uherského etc. Bitva ukončila konflikt těchto dvou velmocí, který byl nazýván také V. protifrancouzskou koalicí. Celý konflikt byl vyprovokován rakouskou monarchií a měl odčinit důsledky války z roku 1805, kdy tato říše po bitvě u Slavkova, utrpěla velké územní ztráty. Náš král a císař byl tedy agresorem.
Situace se však vyvíjela příznivě pro armádu francouzskou a po celé řadě menších bitev i dvou velkých bitvách na severním břehu Dunaje nad Vídní se obě armády naposledy srazily jižně a jihovýchodně u Znojma. Rakouská armáda s mnoha pluky sestavenými v Čechách a na Moravě zde prováděla tzv. boje na zdrženou, aby její dosud velké, přímo obrovské trény, mohly ustoupit až do Čech. A aby tam mohl doslova zmizet z dosahu armády francouzské celý zbytek armády rakouské.
Bojováno bylo ve dnech 10. a 11. července, vše začalo útokem Francouzů z výšin nad obcí Dobšice plánovaný až na císařskou silnici u louckého kláštera. Úspěchy byly střídavé. Druhého dne bitvy bylo nejkrvavěji bojováno u Suchohrdel a Kuchařovic ve směru na Přímětice. Což byl směr francouzského obchvatu města Znojma. Po příjezdu císaře Napoleona před polednem druhého dne bitvy do prostoru obce Suchohrdly bylo k údivu jeho vyšších velitelů a štábu samotným císařem přijmuto Rakušany nabídnuté příměří a další kroky vedoucí k ukončení válečného stavu.
Příměří nastalo dnem 12. července. Rakouské císařství se od toho dne i ve dnech následujícíh až do podpisu mírové smlouvy podvolilo vůli vítěze.
Nejvýše uváděné ztráty různými prameny hovoří o dvanácti tisících osob. Když si představíme, že samotné město Znojmo včetně nejbližších obcí mělo rovněž přiblížně dvanáct tisíc obyvatel, je toto číslo obrovské. Je nutno mít však na zřeteli, že se jedná i o zemřelé po zraněních v předchozích bitvách na rakouském území a o oběti nakažlivých chorob. Číslo zemřelých bývá v pramenech uzavřeno až koncem roku 1809. Hromadné hroby padlých i zemřelých jsou nerovnoměrně rozprostřeny po celém území tehdejšího historického znojemského kraje. Město Znojmo i okolní obce této problematice věnují v posledních třiceti letech více než příkladnou pozornost.
Přijďte se tedy i tento rok podívat na pietní akt na vojenské části hřbitova Malá Louka v páteční podvečer a na bitevní ukázky provedené v sobotu Dobši Přijďte se setkat se zajímavými lidmi, historickými zbraněmi funčními ve vycvičených rukách vojáků v historických uniformách a znovu ucítit onu zvláštní vůni černého prachu, stejně jako vůni i ušlechtilý pohyb koní jedoucích klusem i tryskem fiktivním bitevním polem… Přijďte si poslechnout další část příběhu francouzského pěšáka a jeho životní setkání na moravské vsi a postřehy rakouského dělostřelce Jana Nepomuka Prokeše.
