kompletní galerie z ukázky na Stalinově linii https://www.zonerama.com/Sedlak/Album/5298490
Den vítězství
9. května 1945 zvítězil sovětský lid ve Velké vlastenecké válce, která trvala neuvěřitelných 1418 dní a nocí.
Pro obyvatele Běloruska to není jen svátek, ale také den vzpomínek, hluboká úcta a vděčnost sovětským vojákům, dělníkům na frontě, partyzánům a podzemním bojovníkům - všem, kteří přinesli velké vítězství. Bělorusko bylo první ze sovětských republik, které se vydalo na masivní stávku německých fašistických útočníků a stalo se scénou divokých bitev. Během války zničil nepřítel na tomto území 209 měst a městských sídel, více než 9 tisíc vesnic, každý třetí obyvatel republiky zahynul. Vzpomínka na hroznou válku a velké vítězství je navždy zapsána do historie této vlasti, každé běloruské rodiny a zůstává zdrojem hořkosti a bolesti, slávy a zároveň hrdosti běloruských lidí.
Historický a kulturní komplex „Linie Stalina“ se stal tradičním místem pro oslavu Dne vítězství pro desítky tisíc obyvatel a hostů Běloruské republiky. Ve dnech 8. a 9. května se za podpory Ministerstva obrany Běloruské republiky v historickém a kulturním komplexu Stalinova Linie konají slavnostní akce věnované Dnu vítězství ve Velké vlastenecké válce.
Pro veterány a členy jejich rodin, obyvatele a hosty Běloruské republiky připravili letos organizátoři rozsáhlou vojensko-historickou rekonstrukci „Bitva o Berlín“ za účasti vojensko-historických klubů.
Stalinova linie Линия Сталина
Stalinova linie byl systém opevnění postavený na západní hranici Sovětského svazu, sestávající z opevněných rajónů sahajících od Karelské šíje na severu až k Černému moři na jihu.
V Sovětském svazu tato opevnění oficiálně nenazývali Stalinova linie. Takto je pojmenovala pouze německá propaganda a západní tisk. Počátek výstavby opevněných rajónů spadá do roku 1929 - na obranu před polskou agresí. Po připojení západního Běloruska a západní Ukrajiny ztratila význam a byla nahrazena Molotovovou linií ležící 300 km západněji. Tato lini však sehrála významnou roli na začátku Velké vlastenecké války, zvláště na jihozápadním směru, kde zadržela protivníka na dva týdny.
Větší roli měla na Karelské šíji před Leningradem. Zde se finská vojska zastavila na staré hranici a odmítla i přes německé výzvy postupovat dále na Leningrad. Sovětské jednotky se tak mohly usadit v opevněních.
